Střevní sliznice představuje největší díl našeho slizničního imunitního systému, označovaného jako MALT. Celková plocha našich sliznic měří kolem 300 m2 a to je již dosti velké hřiště. Či spíše bojiště, na kterém se dennodenně odehrávají nikdy nekončící boje a bitvy mezi našimi imunitními obránci a nejrůznějšími vetřelci. K těmto vetřelcům počítáme viry, baktérie, kvasinky, plísně a další parazity. Na naší straně bojují imunitní buňky a také spřátelené mikroorganismy – laktobacily, bifidobaktérie a hodné typy E. coli.

Princip slizniční imunity vychází z několika aspektů. Při funkci, kterou zajišťují, je prvním krokem vychytávání nositelů antigenů ze slizničního povrchu a jejich transport skrz epitel do slizniční lymfatické tkáně. To je zprostředkováno speciálními, tzv. M-buňkami (microfold cells), které antigen nezpracovávají ani jej neprezentují. To je úkolem APC (buněk prezentujících antigen) v MALT, např. alveolárních makrofágů a dendritických buněk. M-buňky jsou přítomny jak ve sliznici bronchů a střeva, tak i sliznice nosu a nosohltanu. Po prezentaci antigenu CD4+ T lymfocytům dochází k rozvoji imunitní reakce s aktivací specifických klonů B a T lymfocytů. Ty poté opouštějí MALT a cestou lymfatických cév, spádových lymfatických uzlin a ductus thoracicus přecházejí do krevního řečiště. Následně se krevní cestou dostávají do tkání a na sliznice místa určení (cestou slzných žláz na spojivky a rohovku, slinnými žlázami do dutiny ústní, prsní žlázou do mateřského mléka nebo kolostra, do lamina propria sliznice dýchacích cest, nosohltanu, zažívacího a močopohlavního traktu, atd. Zde dochází působením produktů aktivovaných T lymfocytů (cytokinů IL-2, IL-4, IL-10) k přeměně B lymfocytů na plazmatické buňky a k produkci SIgA, secernovaného na povrch sliznice. Z tohoto stručného nástinu principu funkce slizniční imunity je zřejmý její zásadní význam v protiinfekční obraně a současně také provázání jednotlivých kompartmentů MALT.

I tato odbornější část ukazuje, jak důležité pro naše zdraví je, aby střevní sliznice byla zdravá. A tomu pomáhá správná strava a přítomnost přátelských mikroorganismů. Příkladem budiž E. coli – je známo, že jeden gram stolice může obsahovat 7-90 milionů mikroorganismů E. coli. Ví se o nich, že za jejich přítomnosti se tvoří produkty fermentačních pochodů jako je kyselina listová, vitamin K2 či koenzym Q10 a aminokyseliny tyrosine, fenylalanin a tryptofan. Ty jsou prekursory neurotransmiterů jako je dopamin a serotonin, ovlivňující v našem organismu řadu pochodů, jako je nálada, depresivita a také pohyblivost střev.

Problematika složení a diverzity střevní mikrobioty zajímá již nejen vědce, ale zdá se, že se touto problematikou budou zabývat i vlády vyspělých států. Zájemcům doporučujeme článek ve vědeckém časopise Science nebo komentář v týdeníku Respekt.